§ 13
Pravidla identifikace majetku zákazníka
[K § 12 odst. 6 písm. d) zákona]
(1) Obchodník, který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky, vede peněžní prostředky zákazníků na nejméně jednom svém bankovním účtu, na němž nevede vlastní peněžní prostředky (dále jen "zákaznický bankovní účet").
(2) Obchodník, který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky, používá k vypořádání obchodů s investičními instrumenty uzavřených pro zákazníka peněžní prostředky zákazníka a k vypořádání obchodů uzavřených na účet obchodníka svoje vlastní peněžní prostředky.
(3) Obchodník, který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky, vnitřním předpisem upraví oddělené nakládání s peněžními prostředky zákazníků od nakládání s vlastními peněžními prostředky a podrobnosti pravidel uvedených v odstavcích 1 až 3
a) určí osoby oprávněné k otevření zákaznického bankovního účtu,
b) určí zaměstnance oprávněné disponovat s finančními prostředky na zákaznickém bankovním účtu, přičemž na každé dispozici a kontrole jejího provedení se podílejí alespoň dva zaměstnanci a
c) určí způsob výpočtu výše úroků náležejících jednotlivým zákazníkům v případě, že na jednom zákaznickém bankovním účtu jsou vedeny peněžní prostředky více zákazníků, a určí osobu odpovědnou za správnost tohoto výpočtu.
(4) Na obchodníka, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky, se ustanovení odstavců 1 až 3 použijí přiměřeně.
(5) Obchodník zajišťuje soustavnou a jednoznačnou identifikaci investičních nástrojů a peněžních prostředků každého zákazníka v systému vnitřní analytické evidence.